
- Energetický mix označuje poměr, v jakém se k výrobě elektřiny využívají takzvané primární a sekundární zdroje.
 - Výpočty přitom zahrnují jak elektřinu, která jde do sítě, tak domácí výrobu nebo elektřinu v dopravě.
 - Trendem budoucnosti by mělo být větší využívání lokálních alternativních, tedy obnovitelných zdrojů.
 
Proč je to důležité
Energetický mix umožňuje porozumět tomu, z jakých energetických zdrojů se vyrábí elektřina. Je to velmi důležité, protože chceme, aby se v budoucnosti elektřina vyráběla co nejvíc ohleduplně k životnímu prostředí – tedy hlavně z obnovitelných zdrojů energie.
Energetický mix je souhrn všech zdrojů, z nichž se elektřina vyrábí, a vypovídá například o tom, kolik elektřiny v dané zemi pochází třeba ze slunce, vody, z uhlí nebo z jádra.
Primární versus sekundární zdroje energie
Jako primární označujeme zdroje, které pocházejí z přírody. My jako lidé je tedy nemůžeme vyrobit. Rozlišujeme přitom zdroje neobnovitelné a obnovitelné.
Neobnovitelné zdroje energie:
- fosilní paliva, tedy ropa, zemní plyn a uhlí;
 - jaderná paliva.
 
Obnovitelné zdroje energie:
- voda;
 - vítr;
 - slunce;
 - biomasa;
 - geotermální zdroje.
 
Pod označení sekundární zdroje energie pak spadají takové, které vznikají lidskou činností. Mezi ně patří:
- komunální odpad;
 - vyjeté oleje;
 - skládkové plyny;
 - odpadní teplo.
 
        
        Jak vypadá globální energetický mix?
V ideálním světě by měly v globálním energetickém mixu převládat obnovitelné zdroje energie. K tomu ale vede ještě dlouhá cesta. V roce 2018 se na planetě nejvíc využívaly tyto primární zdroje:
- 33,6 % nafta;
 - 27,2 % uhlí;
 - 23,9 % zemní plyn;
 - 6,8 % voda;
 - 4,4 % jaderná energie;
 - 4 % jiné obnovitelné zdroje jako vítr, slunce, geotermální zdroje a podobně.
 
Ještě víc alarmující je, že spotřeba energie na jednotlivce celosvětově neustále roste. Největší nároky na elektřinu mají občané USA. Za nimi následuje Rusko a třetí v pořadí je oblast Evropy a Středního východu.
Většímu podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu zatím brání vyšší pořizovací cena potřebných zařízení nebo technologické překážky. Producenti energie z neobnovitelných zdrojů mají navíc velmi silnou pozici na trhu.
Třeba fotovoltaické panely přitom mají tu výhodu, že mohou elektřinu nebo teplo vyrábět pro jeden dům a není nutné je připojovat do sítě. Odpadá tak zátěž při budování a údržbě rozsáhlé energetické sítě.


