Co se stane, když minete dobíjecí stanici?

Právě rozvinutá dobíjecí infrastruktura je často zmiňována v souvislosti s tím, že podíl prodaných elektromobilů je v porovnání s ostatními automobily minimální. A v tu chvíli se motáme v začarovaném kruhu. „Proč stavět stanice, když není co dobíjet,“ říká si jeden tábor. Druhý kontruje: „Proč si kupovat elektromobil, když ho nebudu mít kde dobít?“ Pravdu mají tak trochu oba.

Nárůst v tisících procent a jedno velké „ale“

Podle všeho jsou to firmy, kdo táhne prodej elektromobilů. Svaz dovozců automobilů uvádí, že 9 z 10 prodaných elektromobilů v uplynulém roce připadá právě firmám. Je to i díky rozvíjející se infrastruktuře, která poslední roky raketově roste. Zatímco dnes je elektrifikace fleetu (i díky státním subvencím) celkem pochopitelný krok, například v roce 2011 by za takové rozhodnutí dostal nákupčí minimálně důrazné varování, spíše pak padáka.

Před pouhými osmi lety se Česká republika mohla pochlubit všeho všudy sedmi místy, kde jste si elektromobil mohli dobít. Na dálničním tahu z Prahy do Brna se až do června 2011 nacházela jediná dobíjecí stanice. Tehdy byla neoddiskutovatelně pravda na straně druhého tábora, o kterém jsme mluvili v úvodu. Proč mít elektromobil, když není kde dobíjet . Nemluvě o tom, že pokud jste si v té době neměli ve firemní flotile Teslu , jen těžko byste jste mohli hledat jiné elektroauto, které by zvládlo dojet z Prahy do Brna.

Vývoj nabíjecí infrastruktury v ČR (Zdroj: Asociace elektromobilového průmyslu)

Dnes na území České republiky najdeme okolo 400 nabíjecích stanic, zejména na frekventovaných tazích. Je jich tedy skoro 60 × více a v následujících 4 letech by mělo přibýt dalších 500. „Lokality musí dávat byznysový smysl, takže se soustředíme zejména tam, kde jezdí nejvíce elektroaut. Takže začínáme na krajských a okresních městech, díky evropským fondům navíc pokryjeme zásadní tranzitní tahy – Rozvadov, Prahu, dálnici Praha–Brno a podobně. Na druhou stranu, díky emisním limitům víme, že tato auta budou jezdit po celé České republice,“ říká k rozvoji dobíjecí infrastruktury Martin Klíma ze společnosti E.ON.

Rychlodobíjení ano. Ale s rozumem

Zatímco dolití nádrže u tankovací stanice naftou nebo benzínem je všude stejné, dobíjecí stanice se liší. Může za to nejednotnost dobíjecích konektorů a technologie dobíjení pomocí střídavého nebo stejnosměrného proudu.

Možná si říkáte, proč vůbec pomalejší AC varianty dobíjení někdo provozuje. Martin Klíma tento jev vysvětluje následovně: „Stanice je levnější, takže se díky tomu zvyšuje penetrace. Částečně to souvisí i s tím, že si každý myslí, že dobíjíte od nuly na sto procent, což není pravda. Když jste v severské zemi, jedete na oběd a tam stojí 20 nabíječek. Takže auto necháte dobít třeba z 50 na 90 %, aniž by vás to jakkoliv zdržovalo.“

Válka proudů se tedy po více než sto letech opakuje, tentokrát výlučně na poli elektromobility. Na otázku, kdo ji vyhraje, pak šéf mobility E.ONu odpovídá: „Dominantní roli, podle zkušeností ze severských zemí, budou hrát AC stanice, ty s nižším výkonem. Protože je budete mít doma, v obchodních centrech, zkrátka tam, kde strávíte pravděpodobně více než 30 minut.“

Kvantita není zdaleka všechno

To vše je ale hudba více či méně daleké budoucnosti. Berme v tuto chvíli infrastrukturu v takovém stavu, v jakém je. Kromě hustoty se dostává do popředí snad i důležitější faktor – spolehlivost samotných dobíjecích stanic.

„Přesně ta bude hrát v nejbližší době zásadní roli. Pokud přijedete na dobíjecí stanici, nutně potřebujete, aby fungovala, protože jejich penetrace není dnes úplně dostatečná. My máme vlastní dispečinkové centrum, které na ně dohlíží. Ve chvíli, kdy stanice hapruje, umíme udělat restart na dálku nebo hloubkový restart. Pokud by ani to nepomohlo, máme servisní tým, který okamžitě vyrazí stanici zprovoznit,“ upřesňuje, jakou roli hraje spolehlivost stanic, Martin Klíma a doplňuje: „Využíváme ukazatel up-time. Ten po měsíci fungování říká, že jsou stanice v provozu 99,8 % času. Běží tedy téměř nonstop, bez poruchy.“

Jak to tedy je – zastavit, nebo jet dál?

Když minete dobíječku na strategickém tahu, zase tak moc se nestane (samozřejmě s přihlédnutím k tomu, jaký dojezd vám vůz slíbí). Ve chvíli, kdy se například budete v elektromobilu motat mezi vesničkami ve Slezsku, je možné že se budete modlit ke všem svatým.

Nicméně se můžeme těšit na velký obrat. Za prvé díky státu a Evropské unii, kteří vypisují dotační programy na rozšíření stanic. A protože žijeme v Česku, světové dvojce ve výrobě automobilů na jednoho obyvatele, slovo si bere i největší lokální automobilka ŠKODA-AUTO, která přislíbila vybudovat 7 000 dobíjecích bodů uvnitř a v okolí svých výrobních závodů. Na tuto investici společnost uvolní přibližně 32 milionů eur.

Takže ano, ještě chvíli počítejte, že když minete dobíjecí stanici, služebku si v elektromobilu trochu natáhnete. Protože byste se raději vrátit měli. Nicméně s každým dalším měsícem to bude méně a méně potřeba.